Kompost: jak ho založit a co do něj patří

Založit kompost zvládne na zahradě skoro každý, hlavní chybou bývá špatný poměr materiálu a nedostatek vzduchu. Ukazujeme, co budete potřebovat, jak kompost postavit krok za krokem a co do něj rozhodně nepatří.

Co budete potřebovat

Na založení kompostu nepotřebujete nic drahého, základ tvoří vhodné místo na zahradě, nádoba nebo ohraničený prostor a dostatek organického materiálu ze zahrady a kuchyně. Kompost lze udělat i jako volnou hromadu, ohraničený prostor ale drží teplo a vlhkost lépe a vypadá upraveněji.

Materiál

Potřebujete dva druhy materiálu: zelený, vlhký a na dusík bohatý (posekaná tráva, zbytky zeleniny a ovoce, čerstvé plevele) a hnědý, suchý a na uhlík bohatý (spadané listí, drcené větve, kartón, sláma, piliny). Poměr by měl být zhruba jeden díl zeleného na dva až tři díly hnědého materiálu, jinak kompost začne zapáchat a hnít místo kompostování. Trávu z pravidelného sečení je lepší nechat den až dva zavadnout, čerstvě posekaná ve velké vrstvě totiž slehne a vytvoří nepropustnou hmotu bez přístupu vzduchu.

Nářadí

Základní výbava je rycí vidle nebo speciální kompostovací vidle na promíchávání, kropicí konev nebo hadice na dolévání vody a případně sítko na prosévání hotového kompostu. Pokud stavíte dřevěný kompostér svépomocí, přidá se pila, vrtačka a šrouby nebo hřebíky. Na sekání trávy a drobných větví do kompostu se hodí i běžná zahradní sekačka na trávu se sběrným košem, díky kterému se posekaná hmota rovnou přenese ke kompostéru.

Příprava

Vyberte místo v polostínu, kde kompost nevysychá na přímém slunci ani nezůstává trvale mokrý ve stínu. Ideální je přímý kontakt se zeminou, aby do kupy mohli pronikat žížaly a půdní organismy, které rozklad výrazně urychlují. Plocha pod kompostem by měla mít alespoň jeden metr čtvereční, u větších domácností spíš dva až tři metry čtvereční.

Než začnete vrstvit materiál, připravte si na dně vrstvu hrubších větví nebo klacků, která zajistí proudění vzduchu zespodu a odvod přebytečné vody. Bez této drenážní vrstvy kompost snadno zamokne a začne zapáchat.

Zvažte i vzdálenost od sousedního pozemku a od míst, kde se často pohybujete — kompost v prvních týdnech po založení může slabě zapáchat, než se rozklad rozeběhne, a v blízkosti terasy nebo posezení to bývá nepříjemné. Zbytky po stříhání živého plotu a keřů, pokud je nasekáte na menší kousky, můžete přidat do hnědé složky kompostu, víc o péči o tvarované keře najdete v článku o nůžkách na živý plot.

Postup krok za krokem

Krok 1

Na vybrané místo položte drenážní vrstvu z větviček o tloušťce pěti až deseti centimetrů. Na ni založte kompostér, ať už dřevěný, plastový, nebo jen ohraničte prostor pletivem — podobně jako u stavby zahradního domku i tady platí, že pevná konstrukce vydrží déle, více v článku o zahradním domku na nářadí.

Krok 2

Vrstvěte materiál střídavě: vrstva zeleného, vrstva hnědého, občas trocha zahradní zeminy nebo starého kompostu jako „startér“ s mikroorganismy. Každou vrstvu lehce prolijte vodou, materiál má být vlhký jako vyždímaná houba, ne mokrý.

Krok 3

Kompost pravidelně, zhruba jednou za čtyři až šest týdnů, prohazte vidlemi nebo přeložte do vedlejší komory, pokud kompostér umožňuje dvě oddělení. Provzdušnění zrychluje rozklad a zabraňuje zápachu ze zahnívání. V otočném kompostéru stačí párkrát otočit klikou jednou týdně.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

Nejčastější chybou je přebytek zeleného, vlhkého materiálu bez dostatku hnědého — kupa pak zapáchá a láká mouchy. Řešením je hned přidat suché listí, karton nebo piliny a promíchat. Druhou chybou je úplně suchý kompost, který se nerozkládá vůbec, tam pomůže pravidelné dolévání vody.

Lidé také často do kompostu dávají věci, které tam nepatří — vařené jídlo, maso nebo velké množství citrusové kůry, která rozklad zpomaluje. Larvy v kompostu jsou většinou larvy pestřenek nebo chroustů a jsou prospěšné, likvidovat je není potřeba, pokud se v malém množství podílejí na rozkladu.

Další běžnou chybou je příliš velké kusy materiálu — celé větve nebo netknuté zbytky zeleniny se rozkládají výrazně pomaleji než nadrcený nebo nakrájený materiál. Než větve přidáte do kompostu, je vhodné je nasekat nebo nadrtit na kousky do deseti centimetrů, urychlí to rozklad o týdny až měsíce. Podobně se vyplatí menší kousky i u zbytků ovoce a zeleniny z kuchyně.

Kdy je lepší zavolat odborníka

Kompostování svépomocí zvládne prakticky každý, jde o proces, který funguje sám o sobě, stačí dodržet základní poměr materiálu a péči o vlhkost a provzdušnění. Odbornou pomoc má smysl řešit spíš u velkých pozemků, kde vzniká velké množství zahradního odpadu a je potřeba navrhnout systém více kompostérů nebo kompostovací linky. Firmy nabízející zahradní úpravy dokážou navrhnout umístění kompostu i v kombinaci s dalším vybavením zahrady, například skleníkem z polykarbonátu.

Pokud řešíte trvalý zápach nebo přemnožení hlodavců kolem kompostu, vyplatí se poradit s odborníkem na zahradní kompostování, který posoudí složení materiálu a umístění na pozemku.

Kolik to stojí svépomocí a kolik s firmou

Nejlevnější variantou je volná hromada nebo ohraničení pletivem, které vyjde na méně než 500 Kč. Dřevěný kompostér z palet nebo prken svépomocí stojí na materiál 300 až 1 000 Kč. Hotový plastový nebo dřevěný kompostér z obchodu koupíte za 500 až 2 500 Kč podle objemu, otočný kompostér s klikou na urychlení procesu stojí 3 000 až 6 000 Kč.

Urychlovač kompostu jako doplněk k materiálu stojí obvykle 100 až 400 Kč za balení na jednu sezonu. Pokud si necháte kompostér postavit na míru truhlářem nebo zahradní firmou, počítejte s 3 000 až 10 000 Kč podle velikosti a materiálu. Prodej hotového kompostu, pokud jej nechcete dělat sami, vyjde na 300 až 800 Kč za kubický metr.

Žížaly do kompostu prodej nabízí i specializované obchody se zahradní technikou, přídavek kalifornských žížal urychlí zpracování kuchyňského odpadu, cena bývá 200 až 500 Kč za balení. Jde ale spíš o doplněk než nutnost, do zdravého kompostu se běžné žížaly a další půdní organismy dostanou samy z okolní zeminy.

Časté otázky

jak založit kompost

Vyberte polostinné místo s přímým kontaktem se zeminou, na dno dejte drenážní vrstvu z větví a dál střídejte vlhký zelený materiál se suchým hnědým, obojí lehce prolévejte vodou. Kompost pravidelně provzdušňujte přeházením, zralý bude za šest měsíců až dva roky.

co patří do kompostu

Do kompostu patří zbytky ovoce a zeleniny, posekaná tráva, listí, kávová sedlina, skořápky vajec, drcené větve a nepotištěný kartón. Důležitý je poměr vlhkého zeleného a suchého hnědého materiálu zhruba jedna ku dvěma až třem.

jak používat kompost

Hotový, tmavý a drobivý kompost bez zápachu prosejte přes hrubší síto a zapracujte do zeminy při jarní nebo podzimní přípravě záhonů, případně jej použijte jako mulč kolem rostlin. Nezralý kompost do půdy nepatří, může rostlinám škodit.

jak kompostovat

Kompostování funguje na střídání vlhkého a suchého materiálu, dostatku vzduchu a přiměřené vlhkosti. Kupu je potřeba pravidelně provzdušňovat přeházením a hlídat, aby nezapáchala ani nevysychala.

co nepatří do kompostu

Do kompostu nepatří maso, kosti, mléčné výrobky, tuky, exkrementy masožravých zvířat, nemocné rostliny, semena plevelů, uhelný popel ani chemicky ošetřené dřevo. Tyto materiály zpomalují rozklad nebo lákají škůdce.

co do kompostu patří a nepatří

Patří rostlinné zbytky, tráva, listí, kartón a skořápky, nepatří maso, mléčné výrobky, tuky a nemocné rostliny. Přehled najdete v tabulce výše, obecně platí, že vařené a živočišné suroviny do zahradního kompostu nedávejte.

Štítek: Návody a postupy