Změňte odpad na kompost a vyděláte

Kompostování je způsob, kterým si domácnost obvykle vyrábí z bioodpadů produkovaných v domácnosti a na zahradě kompost. Každý z nás v průměru vyprodukuje kolem tří set až čtyř set kilogramů odpadu ročně a více než třetina z toho je biodpad, který je možné kompostovat.

Co je kompost?

Slovy encyklopedie je to organo-minerální hnojivo připravované zráním organických látek rostlinného a živočišného původu, a to i látek odpadních, které se míchají se zeminou. Tímto způsobem se promění na humus bohatý na živiny.Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1-2 cm vrstva ročně.

Na kompostování se hodí v podstatě všechny rostlinné a živočišné a organické látky jako jsou například zbytky ovoce i zeleniny, čajové a kávové zbytky, slupky, vaječné skořápky, listí a jiný zahradní odpad. Pozor jen na chemicky ošetřený materiál a rostliny, které napadla nějaká choroba.

Proces zrání, tedy rychlost a správnost kompostování ovlivňují především aerace (provzdušnění), vlhkost, velikost kompostovaných látek, teplota, pH a obsah živin.

Jak kompostovat

Založit si kompost není vůbec složité. Udělat to můžete prakticky na kterémkoliv místě zahrady. Při jeho zakládání je třeba dodržovat několik pravidel. Kompost musí mít kontakt s půdou pod ním. Zajistíte tak přístup organismů, které pomáhají při rozkladu organických materiálů. Nesmí být na přímém slunci, větru nebo dešti. Ideální je, když je pod stříškou. Pro vlastní pohodlí bychom k němu měli mít pohodlný přístup, nejlépe po zpevněné cestě.

Do spodní vrstvy kompostu patří hrubý a vzdušný materiál, který by neměl chybět i ve vyšších vrstvách (větvičky, sláma, suché rostliny…) k zajištění dobré aerace Základem úspěchu je míchání, takže dáváme dohromady vlhké se suchým, „zelené s hnědým“(dusíkaté s dřevnatým) a porézní materiál s hutným. Pokud je materiál hrubší, je dobré ho nadrtit.
K rychlejšímu a kvalitnějšímu kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu a občas hmotu prolít kbelíkem vody.

Halda, zásobník nebo kompostér?

Kompost může mít různou podobu. Nejstarší je prostá halda v koutě zahrady, na kterou se vrší materiál. V tomto případě se ovšem musíte smířit se záborem podstatně většího prostoru, než u zásobníku. Ten může být uzavřený a udrží materiál ve vyšších vrstvách. Doporučuje se dodržovat maximální šířku dva metry, aby se kvůli stabilitě konečná výška omezila na jeden a půl metru.

Pro běžné zahrady u rodinných domů, chat a chalup jsou pak elegantním řešením kompostéry. Ty mohou být buď domácí výroby, například ze dřeva či zdiva, nebo kupované. Pří jeho výrobě je třeba mít na paměti, že ze stran musí být větrací otvory a nějakým způsobem je potřeba vyřešit možné přehrabování a odebírání již uzrálého humusu.

Nejjednodušší cestou je koupit moderní stavebnicové kompostéry především z recyklovaného plastu. Tento typ kompostéru má nejen vysokou životnost, ale je i velmi variabilní. Podle potřeby si můžete zvolil kompostér pro své potřeby dostatečně velký nebo si jich zakoupil víc. Na výběr jsou při tom nejen jednoduché kompostéry (spíše jsou to kompostovací sila), ale i takzvané chytré modely. Aby byl volný styk s půdou, mikroorganizmy, ale i například živočichy nemají tyto nádoby dno. Jsou opatřeny otočným ventilem pro regulaci postupu vzduchu a praktickými bočními dvířky pro vyjímání kompostu. Jsou to kompostéry dokonalým systémem ventilačních otvorů, horním odklápěcím víkem a spodními dvířky pro odebírání hotového humusu. Největší kompostéry mají objem až 720 litrů a pro uspíšení procesu zrání humusu je v nich možné použít i urychlovač kompostu.

Kam s ním

Kompost je hotový zhruba za šest měsíců. Během té doby je dobré hmotu jednou až dvakrát překopat nebo přehodit, aby se k provzdušnila a načechrala. Opravdu správný kompost by měl ovšem zrát až jeden rok. Méně zralý kompost můžeme zjara použít jako mulč. Během sezóny dozraje a do země ho zapravíme až na podzim. Kompost se hodí ke všem plodinám a cení jej i ovocné stromy či trávník.

Zdroj a foto: Mountfield