Velikonoce – jejich historie a tradice s nimi spojené

Lidové oslavy Velikonoc postupem času splynuly s pohanskými slavnostmi jara, při kterých se oslavovalo probuzení přírody ze zimního spánku.

Nejznámější velikonoční symboly

Mezi úplně nejznámější symbol patří vajíčko, který představuje nový život, plodnost, úrodnost nebo vzkříšení. V západním křesťanství je symbolem nesmrtelnosti, ve východním se pak červené vejce vykládá jako krev Krista.

Dalším známým symbolem je beránek, kterého na Velikonoce pečeme. V židovské tradici představoval Izrael jako Boží stádo, v křesťanství symbolizuje jednu z podob Ježíše Krista.

Mazanec byl naopak symbolem slunce, typický kříž navíc poukazoval na zimní slunovrat.

Jidáše naopak symbolizují provaz, na kterém se Jidáš oběsil, alespoň tedy podle bible. Podle lidového výkladu hospodyním bylo líto vyhodit zbytky těsta a proto je zpracovaly do těchto tradičních tvarů.

Zajíc je symbolem života, plodnosti a štěstí, představuje také pokoru a skromnost.

Kočičky z vrby jsou tradičním velikonočním motivem. Mají symbolizovat palmové ratolesti, kterými obyvatelé Jeruzaléma vítali přicházejícího Krista. Křesťanským zvykem je potom jejich svěcení na Květnou neděli a použití jejich popela ze spálení v Popeleční středu.

Jak to tak vypadá, Velikonoce mají hlubší význam, než nás kdy mohlo napadnout, a jen málokterý ateista by pátral po jejich původu.

Svatý týden

Neděle, která předchází té Velikonoční, se nazývá Květná. Oslavuje se jí Kristův vjezd do Jeruzaléma pár dní před jeho umučením.

O Sazometné středě se vymetají saze, v dnešní době to představuje spíše úklid a přípravu na svátky.

Na Zelený čtvrtek by se měly jíst jen zelené pokrmy, tedy například špenát, ostatně podle toho je název odvozen. S tímto dnem navíc souvisí pár lidových zvyků:

• Lidé brzy vstali, pomodlili se a omyli rosou – zabraňovalo to především onemocněním šije.
• Hospodyně zametaly dům ještě před východem slunce a smetí odnesly na křižovatku cest. To bránilo blechám, aby se zdržovaly v obydlí.
• Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem, byl chráněný před uštknutí hady a žihadly vos.
• Do studny se házel chleba namazaný medem, aby se v něm po celý rok držela voda.
• Při večerní mši naposledy zvoní zvony, poté „odletí do Říma“, kde budou až do Bílé soboty, a jsou nahrazeny řehtačkami. Lidé si zacinkali penězi, aby se jich držely po celý rok nebo zazvonili paličkou o hmoždíř, aby vyhnali z domu myši a hmyz.

Na Velký pátek byl ukřižován Ježíš Kristus, podle evangelia se tak stalo ve tři hodiny odpoledne. I tento den má své specifické tradice:

• Země se otevírá a odhaluje své poklady, které označuje světýlko, zář nebo svítící kapradí.
• Lidé vstávali časně ráno před východem slunce a myli se v potoce – chránilo je to před nemocemi. Někteří chlapci se potápěli pro kamínek, který potom hodili levou rukou za hlavu – to je chránilo před bolestí zubů.
• V tento den se nic nikomu nepůjčovalo, protože by se to mohlo vrátit očarované, lidé totiž často věřili na čarodějnice a uhranutí.
• Nepracovalo se na poli, na zahradě ani v sadu, aby se nekopalo do země.
• Nepralo se prádlo, protože by se místo do vody namáčelo do Kristovy krve.

S Bílou sobotou končí i dlouhotrvající půst. S tímto dnem jsou spjaty následující zvyky:

• Aby bylo pole úrodné, nosily se na něj křížky vytvořené z ohořelých dřívek.
• Popelem z posvěceného ohně se sypaly louky, někde se dávaly za trám do domu, aby byl chráněn před požárem.
• Uklízelo se a bílilo (od toho odvozený název soboty).
• Pekly se mazance a beránci, zdobila se vajíčka a pletly pomlázky.

Na Velikonoční neděli vstal Kristus z mrtvých. Běžně lidé dělali tyto činnosti:

• Nechávali si posvětit velikonoční pokrmy – beránka, mazanec, vajíčka, chleba nebo víno. Někde se posvěcené jídlo jedlo ve stoje rovnou v kostele.
• Každou návštěvu pohostili posvěceným pokrmem.
• Někteří hospodáři dali kus posvěceného mazance, vejce a vína poli, zahradě a studni, aby na oplátku získali bohatou úrodu a dostatek vody.

Velikonoční pondělí je nejznámějším dnem, ve který se chodí na pomlázku, hodování nebo také na mrskut. Chlapci chodí od domu k domu, říkají koledu a mrskají děvčata, aby byla po celý rok zdravá a krásná. Za to od nich tradičně dostanou malovaná či jinak zdobená vajíčka.