TOPENÍ: 4. díl – Základem je kvalitní palivo

Když dřevo zpívá

Použité dřevo musí být perfektně proschlé. Navlhlé kusy dřeva mají daleko menší výhřevnost, energie se totiž spotřebovává na odpařování přebytečné vody. Navíc z něj kouří dehet, dým a obecně produkuje málo plamenů, tedy znečistí sklo a zanáší komín. Ideálem je maximálně 20 % vlhkosti dřeva – tohoto stavu dosáhnete asi dvouročním vysoušením na větraném, ale před deštěm chráněném místě (čerstvé dřevo dosahuje vlhkosti asi 50 %). Dřevo samozřejmě vysychá nejlépe naštípané na malá polínka.

Rádi sekáte dřevo sami? Nebo se vám nechce připlácet za již hotová polínka? Nejlepší je začít hned na jaře, aby mělo dřevo dostatek času na proschnutí před topnou sezónou. A jak poznáte, že jsou polínka tak akorát proschlá? Říká se, že když s nimi o sebe uhodíte, dřevo jako by zpívalo nebo znělo. Méně poeticky, ale účinně, to můžete zjistit zavřením polínka do igelitu a položením na teplé místo. Jestliže se stěny sáčku orosí, dřevo ještě není dostatečně proschlé. Na suchých kusech se také objevují prasklinky. Kdybyste chtěli mít vše ověřené na sto procent, vaše obavy zažene vlhkoměr.

Jiné dřevo, jiný oheň

Pro topení v kamnech je ideální používat tvrdé dřevo. Do této skupiny patří dub, buk, jasan, habr a dřevo z ovocných stromů. V kamnech po nich zůstává poměrně mnoho žhavých uhlíků, které ještě dlouho krásně hřejí. Buk a jasan jsou pro topení v kamnech a krbu nejvhodnější. Oheň z nich je živý se silně zářivými plameny. Pozor ale, pokud je neuskladníte ihned po rozřezání, může lehce docházet k zahnívání a dřevo ztrácí výhřevnost. Dub je asi nejpoužívanějším palivem, vyznačuje se klidným a pomalým hořením. Jeho uskladnění je o něco složitější. Po dvou letech schnutí se začíná skladovat nezakrytý, aby ho dešťová voda dokázala zbavit nevhodných tříslovin. Teprve po dalších dvou letech je řádně proschlý a připravený k použití. Měkčí dřeva, jako jsou bříza, lípa, kaštan, topol, vrba, akát nebo akácie hoří příliš rychle a způsobují odletování a vystřelování uhlíků. Jsou proto stejně jako jehličnany vhodné spíše na zátop. Ovocné stromy sice hoří krásným jasným plamenem se světélkujícími uhlíky, ale na použití jako pouhé palivo jsou poměrně vzácné.

Odpad raději vyhoďte

Samozřejmě existují i takové materiály, kterých byste se měli vyvarovat. Za žádnou cenu nepoužívejte dřevo s chemickým očištěním, nejrůznější desky z dřevotřísky nebo dokonce železniční pražce a plasty! O věcech, u kterých si nejste jistí materiálem, ani nemluvě. Je více než jasné, že by tak unikaly nebezpečné toxické výpary.

Umíte správně zatopit?

Založit oheň zvládne asi každý a ani nemusel chodit do skautu. Přesto i zde se dá hodně věcí pokazit a naopak také naučit. Kamna, která vám budou dlouho a oddaně sloužit, za to stojí. Přinášíme vám pár tipů:

1. Nejdříve umístěte dvě silná polena po stranách krbu, přes ně potom naskládejte pár polínek napříč a nakonec na vrchol nasypte malé třísky, nejlépe smrkové nebo borovicové.

2. Pro snadnější zapálení můžete použít noviny, ale lépe pořídíte s podpalovačem. Umožňuje totiž daleko větší přísun vzduchu a tím i efektivnější spalování.

3. Otevřením sekundárního přísunu vzduchu docílíte co nejrychlejšího vzplanutí, které je důležité pro hoření uvolněných plynů.

4. Komín bude dobře táhnout jen tehdy, když necháte kamna pořádně rozhořet. Správné hoření poznáte tak, že kouř z komína není téměř vidět! Další várku přikládáme až poté, co zbude jen vrstva žhavých uhlíků, a to malé množství (2-3 polena) při otevřeném přívodu vzduchu, dokud polena nevzplanou.

5. Jakmile nově přiložená polena vzplanou, dvířka můžete zavřít. Platí pravidlo, že čím je menší přívod vzduchu, tím pomaleji dřevo hoří. Topení s otevřenými dvířky může být pro kamna nebezpečné, protože by se přetopila. Stejně tak z pouhého doutnání dřeva vychází nejvíce zplodin, které mohou poškodit vaše zdraví.

Připravováno ve spolupráci s odborníky z OBI Česká republika s.r.o.

Zdroj foto: katalog OBI