V království těch nejmenších

Prvním a nejdůležitějším kusem nábytku v životě dítěte je bezesporu dětská postýlka. Její příčle musejí být svislé, aby po nich miminko nemohlo vylézt a přepadnout. Současně by se mezi příčle neměla vejít dětská hlavička. Z důvodu bezpečnosti jsou kruhového průřezu, tedy bez ostrých hran. Konstrukce postýlky by měla umožnit snadné vyjmutí měkké, pružné a především prodyšné matrace. Kovové funkcionalistické postýlky dnes nahradily dřevěné, které jsou na dotek příjemnější a dítě do ruček nestudí.

První „dospěláckou“ postel vybavíme latexovou nebo pružinovou matrací na kvalitním pevném laťovém nebo pohyblivém lamelovém roštu. Pro alergika pořídíme matraci se snímatelným a pratelným potahem. Standardní rozměr jednolůžka je optimálně 90/200 cm, při stísněných podmínkách i 80/200 cm. Luxusnější variantou je tzv. „jedenapůl lůžko“ se šířkou 110-130 cm, které nabízí větší plošný komfort. Umožní pohodlné uložení rodiče při večerním čtení pohádek, stejně jako přenocování návštěvy dospělého potomka. Výhodná je postel s úložným prostorem, kam lze rychle a pohodlně zastlat lůžkoviny, uložit odložené hračky či sezónní oblečení.

Spaní v patrech – multifunkční palanda

Samostatnou kapitolou mezi dětskými postýlkami jsou palandy. Výhodu efektivního využití prostoru, jehož nedostatek však v rodinném domě nebývá problémem, vyvažuje množství nevýhod. Dítěti na horním lůžku často komplikuje usnutí vyšší teplota (o 1-2 °C), dítě na spodním lůžku zase může obtěžovat prach uvolňovaný z matrace a lůžkovin horní postele. V žádném případě by tedy nemělo být spodní lůžko palandy využíváno dítětem s nachlazením dýchacích cest nebo trpícím astmatem. Při častém nočním probouzení dítěte a návštěvách toalety přibývá riziko pádu při opakovaném lezení po žebříku. A konečně je tu i poměrně častý problém dětského nočního pomočování, které může přetrvávat až do sedmi let věku. Použití palandy v dětském pokoji podmiňuje také světlá výška místnosti.

Vzdálenost horního lůžka od stropu místnosti by měla umožnit pohodlné a bezpečné sezení dítěte, lépe však dospělého, jehož výšky během času potomek pravděpodobně doroste. Pokud to okolí palandy a uspořádání pokoje dovoluje, je lepší volit k výlezu na horní lůžko strmé schůdky nežli žebřík a doplnit je zábradlím, třeba provazovým…
Kompromisním řešením využívajícím výhody palandy a zmírňujícím její nedostatky jsou dnes její modifikované verze. Postýlky dětí nejsou přímo nad sebou, ale v půdoryse se překrývají jen částečně, často v pravém úhlu, což zpravidla umožní i menší výšku horního lůžka a jeho snadnější dostupnost. V kombinaci s úložnými prostory nebo psacím stolem dochází k maximálně efektivnímu využití prostoru a vytvoření lákavého prostředí pro dětské hry.

Prostor pro kreativitu i práci

S prvními krůčky a objevováním světa souvisejí i pokusy o vlastní samostatnou tvůrčí činnost – kreslení a malování. Důležitým zařízením dětského pokojíku se tedy velmi brzy stává také stolek a židička. Pro nejmenší je výhodné pořídit maličký stolek opatřený kolečky na dvou nohách pro snadné přemístění „za maminkou“. Za čas je třeba ho nahradit větším a ten po pár letech stolkem pro školáka, středoškoláka a vysokoškoláka… Částečným řešením může být konstrukce umožňující postupné zvyšování pracovní desky či její výměnu za větší – stolek tak poroste společně s dítětem minimálně několik let.

Praktickou samozřejmostí je pracovní deska, jejíž sklon je možné plynule nastavit. U jejího spodního okraje by neměl chybět žlábek na tužky, pastelky, gumy a další potřebné nezbytnosti tvůrčího procesu. Ačkoliv první stolek zpravidla pořizujeme dítěti v době, kdy k jeho štěstí stačí pouze pastelky a blok, nebojme se úložných ploch a pořiďme stolek s oboustrannými šuplíky.
Rozměr stolku pro školáka by měl být min. 60/120 cm. Dětský stolek je mělčí než hluboký kancelářský stůl, aby dítě pohodlně dosáhlo na všechny předměty na stole. S tím, jak potomek dorůstá, můžeme vyměnit desku za větší. Pokud začne studovat střední nebo vysokou výtvarnou školu, nebojme se pořídit stůl 90/200 cm, nejlépe opět s možností sklopit desku v libovolném úhlu.

Zdravé sezení na „chytré“ židli

Pro nejmenší nabízejí přední čeští výrobci židlí malé dřevěné židličky z přírodního dřeva, ošetřené transparentním lakem, s čalounem nebo bez čalounu. Pro školáka nelitujme peněz za kvalitní kancelářskou židli. Její kolečka volíme s ohledem na podlahovou krytinu – měkká pro tvrdé dřevěné podlahy a naopak tvrdá na kobercovou krytinu. Židle by měla být vybavena područkami a pneumatickým mechanismem pro plynulou regulaci výšky sedáku. Dražší židle umožňují nastavit úhel zádové opěrky a hloubku sedáku, jsou vybaveny opěrákem s bederním přítlakem, který reaguje na pohyb trupu a nenásilně vede ke zdravému a vzpřímenému sedu. Při volbě potahového materiálu nezapomínejme na to, že malé děti některé materiály „koušou“. Patří sem zejména vlna, dokonce i s příměsí, která je výrobci kancelářských židlí často nabízena jako kvalitní potah vyšší cenové kategorie. Kůže ani koženka do dětského pokoje nejsou vhodné, nesají pot, kromě toho je kůže zbytečně finančně nákladná. Praktickým řešením je doplnění židle podložkou z prací látky nebo z ovčí vlny, která je příjemná na dotyk a vhodná i pro alergiky.

Kouzelná almara a bedna plná hraček

Pro uložení oblečení je ideální klasická šatní skříň hluboká 60 cm a široká nejlépe 120 cm. Ve dvou třetinách jsou zpravidla na tyči zavěšena ramínka na kalhoty a košile, ve třetině pak fochy na trička a svetry. Pokud šatní skříň neobsahuje šuplíky a prostor pokoje to dovoluje, pořiďme dětem na drobné prádlo malou komodu. Úsporným řešením je instalace prvků drátěného programu pod pevně instalované fochy šatní skříně. Pro úložný nábytek je základním požadavkem variabilita, tedy možnost přikoupení fochů, nástavců, speciálních dílů, šuplíků apod. Pokud chceme využít pro šatní skříň výklenek menší hloubky, lze do něj instalovat výsuvný kovový pojezd na zavěšení ramínek za sebou. Toto uspořádání není na první pohled tak přehledné, zato však protorově úsporné.

Posuvné dveře skříní nejen šetří místo, ale také vylučují zranění o hranu otevřených dveří.
V žádném dětském pokoji nesmějí chybět úložné prostory pro množství hraček. Ideálním řešením je plastová bedna na kolečkách, kterou lze snadno manipulovat a úklid hraček zvládnou i ti nejmenší, které tak můžeme vést k pořádku. S přibývajícím věkem dítěte a množstvím hraček všeho druhu je vhodné pořídit dřevěnou skříňku se zašupovacími barevnými kontejnery, které umožňují třídění hraček. S předškolním věkem souvisí také pořízení první knihovny na dětské knížky. Zvláště u knihovny je vhodné zvolit modulový systém pro možnost jejího pozdějšího snadného rozšíření. Možnost nastavení výšky jednotlivých fochů by mělo být samozřejmostí.

Skluzavka do říše snů

Pro sportovní vyžití a vybití přebytečné a neutuchající dětské energie je výhodné instalovat v prostoru dětského pokojíku tělocvičné nářadí a prvky. Stále oblíbené a finančně dostupné jsou dřevěné ribstole, které rádi využijí k protažení unavených zad i rodiče. Pro malé dítě je vhodné připevnit do stropu dva háky pro zavěšení houpačky, jeden z nich možná využije dospívající muž pro zavěšení boxovacího pytle. Součástí palandových sestav může být skluzavka a různé průlezné prvky.

Vhodným materiálem pro nábytek dětského pokoje je přírodní dřevo. Cenově dostupné jsou borovice a smrk, oblíbené pro svou výraznou dekorativní kresbu a vystupující léta. Pokud to finanční možnosti dovolují, je možné vybírat mezi dalšími druhy dřev – bukem, olší, jasanem, třešní, mahagonem… Povrchová úprava nábytku, který častokrát značně „trpí“, je rozhodně vhodnější lakem nežli voskováním, které je navíc třeba relativně často obnovovat. Velice efektní je dvou- i vícebarevný nábytek, který můžeme vytvořit sami nebo ve spolupráci s většími dětmi namořením nábytku zakoupeného bez povrchové úpravy. Naopak kov a sklo jsou do dětského pokoje nevhodné, jedná se o studené materiály, sklo navíc může při rozbití způsobit zranění. Vhodnější je plexisklo, nebo masivní tvrzené a bezpečnostní sklo se zaoblenými hranami. Oblé hrany jsou společným jmenovatelem veškerých solitérů dětského nábytku.

Mnoho rodičů přikročí k přestavbě či modernizaci dětského pokoje v době prázdnin a nachystá tak dětem milé překvapení. Pokud se ale děti chtějí na úpravách svého pokoje podílet, nebraňte jim a vyslechněte jejich představy a nápady, s jejichž realizací jim můžete pomoci.

Ing. arch. Veronika Kopová

Podívejte se na aktuální nabídky dětských pokojů v našich katalozích