Prostor pro nejmenšího člena rodiny

Komu by se však zdálo, že na dětské postýlce nic složitého není – ten by se šeredně mýlil. Především postýlka sama musí splňovat bezpečnostní normy a základní požadavky na zdravé spaní miminka a důležité je už její samotné umístění v pokoji. Samozřejmý argument pro umístění dětské postýlky je v dosahu (v dosahu pohledu) a blízkosti matky – tedy většinou blízko u matčiny postele. Postýlka by ideálně měla být umístěna tak, aby do ní netáhlo (ne tedy například pod oknem) a samozřejmě aby nepřekážela pohybu po místnosti.

Pro případ, že se občasnému průvanu v místnosti zabránit nedá, nebo postýlka stojí v prostoru, přiváže se kolem dětského lůžka jakýsi látkový mantinel, který miminku zajistí nejen teplo a pěkné prostředí (většina výrobců šije tyto látkové – molitanové mantinely z krásných a barevných látek), ale také bezpečí – chrání totiž dítě před nechtěným narážením do tvrdých dřevěných nebo umělohmotových zvýšených bočnic postýlky. Ty jsou nad dětským lůžkem vyvýšeny samozřejmě proto, aby dítě z postýlky nevypadlo. Dno postýlky bývá v naprosté většině typů polohovatelné a jak dítě roste (a tedy postupně sedí nebo si v postýlce stoupá), posunuje se dolů a bezpečnostní „ohrádka“ tak funguje zhruba do jednoho roku dítěte. Důležité jsou také rozestupy mezi jednotlivými příčkami bočnic, které musí být vždy tak velké (nebo spíše tak úzké), aby jimi dítě nemohlo prostrčit hlavičku. Prací a zdravotně nezávadná matrace je naprostou samozřejmostí, stejně jako zdravotní nezávadnost veškerých použitých materiálů – u dřevěných dětských postýlek včetně nátěru. Zdravotní nezávadnost by měla být garantována patřičným atestem.

Foto Doimo, Ikea, Stokke