S novou tváří

Ve středních Čechách je poničených, zchátralých zemědělských usedlostí a statků nepočítaně. Ty, co jsou vkusně a s citem zrenovované, se naopak dají spočítat na prstech jedné ruky. Patří k nim také ta, která je dnes pýchou menší obce západně od Prahy. Do rekonstrukce této opravdu velkorysé usedlosti s pěti budovami, se s chutí a odvahou pustil podnikatel středního věku. „Byla to výzva, jak vyřešit zároveň prostory pro podnikání i pro bydlení,“ vysvětluje spokojený majitel.

Hlavně s citem

„Přál bych vám vidět, jak to tady vypadalo. Úplný prales plevele a z něho vykukovaly jen strašidelně vyhlížející budovy, které hrozily, že se každou chvíli zhroutí,“ochotně vypráví pán usedlosti při procházce po krásně upraveném dvoře. Veškeré návrhy postupných změn a přeměn vymyslel sám, ale bez konzultace s projektantem a statikem by započetí prací nebylo možné. „Přál jsem si, aby byla zachována krása těchto starých domů, proto renovace měla probíhat nenásilně a s citem. Věřím, že to se podařilo. Co bylo možné zachovat, to jsem zachoval, co ne, nahradil jsem stejně vypadajícím prvkem z materiálu, který byl použit i původně,“ chlubí se oprávněně majitel.
V jedné budově vznikly vkusné kanceláře, v druhé jsou úložné prostory, garáže a ty další budovy (kromě té obytné) čekají ještě na své využití. Možná tu vznikne útulná, ve starém duchu zařízená hospůdka, penzion nebo dokonce v jednom ze sklípků vinárna. „Všechno má svůj čas. Když máme kde pracovat i bydlet, není už kam spěchat,“ uvažuje o svých záměrech majitel.
Všechny budovy bývalé hospodářské usedlosti staré 150 – 300 let byly zrekonstruovány během pouhých tří let. Majitel neměl konkrétní stavební firmu, která by stavěla na klíč, celou přestavbu řešil subdodavatelsky. Dnes tento postup hodnotí kladně: „Bylo to náročné, ale určitě se nám to vyplatilo. Na jednotlivé práce jsme si vybírali odborníky. Dohlížel jsem na všechny práce sám. Velmi mě bavilo sledovat postupnou proměnu.“

Opuková krása

Všechny budovy byly kdysi postaveny z opuky a cihel. Síla zdí dosahuje šíře až 90 cm. Budova, kterou si majitelé vybrali k obývání, byla dříve využívána zejména k ustájení hospodářských zvířat. Na podlahách byla jen hlína a sláma, na půdě, kam se čeledíni dostávali po dřevěném žebříku, seník. „Tato budova byla v poměrně dobrém stavu, pravděpodobně byla za první republiky opravována. Krovy jsme museli vyměnit jen z dvaceti procent,“ vypráví ochotně podnikatel. Při rekonstrukci byly zachovány cihlové oblouky, obnoveny šambrány, opukové zdivo se hloubkově napenetrovalo a stropy byly vyztuženy za účelem využití podkrovních prostor.
V přízemí, v místech, kde bylo do dvora otevřené podloubí podepřené nádherným pískovcovým sloupem, vytvořil majitel za pomoci dvou velkorysých, z kovu na míru vyrobených oken, nádherný prostor. Ten dnes tvoří jakousi „síň“, kde obvykle sedávají návštěvy, nebo rodina při poslechu hry paní domu na křídlo. Ze vstupní chodby se vchází do další velké vydlážděné prostory s klenbami, kde je situována kuchyně s centrálním pultem a jídelna. Dubové schodiště v chodbě vede do obytného, nejen střešními okny prosvětleného podkroví s dřevěnými podlahami, přiznaným opukovým zdivem a trámovím. Podkroví poskytuje útulný obytný prostor, který je určen pro příjemné rodinné posezení u televize, knihy či šálku kávy. Na tuto místnost navazuje chodba prosvětlená přirozeným světlem, umožňující vstup do dětského pokoje, koupelny a ložnice rodičů. Malé dřevěné schodiště vedoucí okolo „dětského domečku“ s hygienickým zákoutím nabízí výstup do dalších dvou místností (pokoj pro hosty, fittness).

Dvůr jako zahrada

Citlivý přístup k renovaci je znát i na dvoře lemovaném budovami. Vznikla zde vkusně upravená zahrada, jejíž dominantou je přírodní koupací nádrž, osázená vodními a bahenními rostlinami. Celá kompozice nabízí plynulý přechod mezi vodní hladinou a travnatou plochou. Součástí dvora jsou také dva vzrostlé stromy vysazené samotnými majiteli. Jedním z nich je krásná lípa, která byla
umístěna v centrální části. Nechybí tu ani zrekonstruovaná studna, v jejíž blízkosti je zahradní posezení chráněné z jedné strany zdí osazenou vinnou révou. Jemně a nerušivě s pomocí dvou odlišně výškově usazených pískovcových kamenů je vyřešen i předěl mezi vyvýšenou zatravněnou plochou a pískovcovými chodníky. Celý dvůr se díky tomu stává takřka bezbariérovým.

Hedvika Švejdová