Pohodové soužití několika generací

Shodou okolností při prodeji pozemků projevil zájem o jednu z parcel majitel stavební firmy, který přišel zároveň s nabídkou dodavatelsky se podílet na výstavbě všech rodinných domů. O zvoleném materiálu rozhodovali jednotliví majitelé spolu se stavitelem a architektem. Díky tomu vzniklo jednotné městečko, kde rozhodně neplatí, že „každý pes, jiná ves“. Stavělo se z tvárnic Ytong v kombinaci s režným zdivem, použita byla dřevěná okna a na střechy betonové tašky. Na balkonech a terasách byla položena dlažba dvěma různými technologiemi. Klasicky položené vyspárované dlaždice a dlažba upevněná na terčích, pod nimiž je odtoková vana pro odvod dešťové vody přímo do kanalizace.

Projekt představovaného rodinného domu se suterénem, přízemím a podkrovím vypracoval ing. arch. Zdeněk Horníček, který původně rozdělil obytný prostor horizontálně – rodiče jedno patro a děti druhé. Na poslední chvíli však došlo k zásadní změně: v domě vznikly díky vertikálnímu rozdělení dva mezonetové byty, jeden menší pro rodiče a druhý větší pro mladou rodinu. Z venkovního pohledu bychom za vstupními dveřmi čekali halu nebo prostorný obývák, opak je však pravdou: za předsíní jsou ještě dvoje dveře pro vstup do jednotlivých bytů. Bydlení je tak pro obě rodiny útulné a především funkční. Rodiče užívají v podkroví velkou ložnici s intimním obývacím koutem, v přízemí je kuchyně a obývací pokoj se vstupem do zimní zahrady a dále na terasu. Zimní zahrada je spojovacím prvkem obou bytů a lze v ní za chladných a deštivých dnů příjemně posedět.

Mladá rodina s jedním dítětem se přestěhovala do novostavby z garsoniery před třemi lety. „Kdo si sám neprožil takovou změnu ve velikosti užívaného prostoru, nepochopí, jak slastně nám po přestěhování před třemi lety bylo a jak si dodnes vychutnáváme volnost pohybu v bytě“, komentuje paní domu. V průběhu stavby dbala budoucí majitelka na dodržování plánů. Toužila po točitých schodech ústících do obývacího pokoje, o nichž časem přesvědčila i architekta, který měl skromnější plány. Prostorný obývák, jehož středem prochází komín s krbem, rozděluje prostor na několik sekcí: kout se sedací soupravou, další sezení a dětský koutek. Kuchyně navazující na obývák zahrnuje přípravnu jídel oddělenou od jídelny barovým pultem. „Intimita při vaření a zároveň přehled po celé kuchyni jsou nenahraditelné“, dodává majitelka.

V horním patře je umístěna ložnice s balkonem a dva dětské pokoje rovněž s balkonem trojúhelníkového tvaru, který zároveň zastiňuje přízemí proti nemilosrdnému letnímu slunci. Stejné provedení najdeme i u ložnice prarodičů. Navrhl je dědeček a celá rodina si je pochvaluje, v létě plní funkci na jedničku. „Velmi praktická je šatna. Pokud zbude prostor, zahrňte ji do svých plánů, nebudete litovat,“ shodují se obě paní domu. Rovněž skvěle se osvědčil centrální vysavač zabudovaný v suterénu.

Realizace zahrady je z části dílem zahradníka a z části majitelů domu, kteří modelovali terén pozemku a vysévali trávník. Jílovité podloží bohužel nesvědčilo „zelenému koberci“, a proto odborně zasáhl zahradník. Koncepce zahrady je ryze okrasná. Do záhonových výsadeb navrhla zahradní architektka mimo jiné jasmín nahokvětý, žlutě kvetoucí keř od prosince do dubna, třezalku kalíškatou nebo komuli Davidovu, zvanou též tibetský šeřík. Zajímavou solitérou je kaštanovník jedlý (jedlý kaštan), který zdánlivě nahrazuje ovocné dřeviny. Na pozemku nechybí ani vodní hladina v podobě bazénu. Z terasy u domu je překrásný výhled na ozeleněné kopce protější strany údolí.

Martina Mixová