Pořad „Jak se staví sen“ mi připadá nesmyslný a zbytečný.
Nerada bych vzbudila dojem, že někomu něco závidím. Nezávidím. Mám ve svých šedesáti letech to co potřebuji a možná o trošku víc.
Jen nechápu na základě čeho jsou vybírány rodiny (jednotlivci), kteří dostanou zdarma přestavbu svého bytu za statisíce jen proto, že se přihlásili:S
Shodou okolností právě sleduji americký pořad „Vítejte doma“. Ten smysl má. Tu přestavbu dostávají lidé, kteří jsou vyjímeční tím, že dokáží dělat něco pro druhé. Dnes třeba paní, která se se svou dcerkou věnuje několika handicapovaným dětem (vozíčkáři, popálená dívka,..).
Problém je v tom, že v českém „Jak se staví sen“ byli dnes dva „mlaďoši“, kteří si koupili byt a PŘEJÍ si ho zařídit. Nevím, co jim bránilo, aby nepřiložili ruku k dílu a nebo si nenašetřili na architekta..?!
Ta americká paní se již léta o své vůli a na své náklady stará o děcka, která ji potřebují. Ona léta dělá něco moc krásného a teprve po čase jí někdo pomohl. Dostali i příspěvek, aby děti mohly studovat.
To dává smysl.
Myslím, že i v ČR je hodně lidí, kteří by si podobnou rekonstrukci zasloužili. Jenže u nás je to jinak. Bohužel.