Vybíráte vanu? My vám v tom poradíme!
Jaký materiál vybrat?
Zásadní bod výběru je, co si pod pojmem vana představujete a co v ní chcete dělat. Pokud rádi relaxujete ponořeni v teplé vodě, zvolte vanu velkou a s ergonomickým tvarem. Nohy by měly být mírně pokrčené, brada vyčuhovat pár milimetrů nad okrajem vany. Uvažovat můžete i nad zabudovanými tryskami a dalšími záležitostmi. Ideální jsou vany vyrobené z akrylátu nebo dřeva. Jsou příjemné a teplé na dotek.
Ovšem když si ve vaně poležíte maximálně dvakrát týdně, není třeba pořizovat velkou a drahou vanu. Stačí vana menší (ovšem pohodlná), pokud možno se zabudovanou sprchou. Je zbytečné mít vanu a sprchový kout oddělený, pro ušetření místa je jednodušší zabudovat sprchu přímo do vany, pokud možno s instalovanou zástěnou. Lze se tak sprchovat bez obav, že bude voda stříkat na podlahu a umyvadlo. Prodávají se zástěny zatažitelné i otočné. Rámy by měly být z hliníku, aby vydržely déle a nemusely se hned měnit.
Vany by měly být opatřeny protiskluzovým povrchem, který zajistí, že při vylézání z vody neuklouznete a nezraníte se. Za příplatek si je také můžete nechat ošetřit antibakteriální vrstvou. Vhodné jsou také vany s instalovaným sedátkem či podhlavníkem a podnožkou pro nohy. Je nepříjemné, když vám trup neustále sklouzává do vody a vyplatí se investovat do kvalitnějšího výrobku, než se zbytečně mučit v nepohodlné vaně.
Toto vše byste si měli rozmyslet, než zamíříte vanu koupit. Přímo v obchodě si do ní klidně zkuste lehnout. Je důležité, aby odpovídala vaší výšce a pohodlně se do ní vstupovalo a zase vylézalo.
Druhy materiálů
Existuje několik základních materiálů, ze kterých se vany mohou vyrábět.
Akrylát je z nich nejlehčí a zároveň bohužel také nejméně kvalitní. Jedná se o upravený termoplast, tedy velice pružný a tvrdý. Díky snadné tvarovatelnosti jde z akrylátu vyrobit téměř jakýkoliv tvar a to mnohem levněji než z kovu. Bohužel je ale tento materiál také velice křehký a vany se tak musí usazovat buď do polystyrenového lože, které vyplní prostor pod vanou, nebo na speciální nožičky. Akrylát je na omak teplý a není problém do něj dodatečně instalovat různá madla a úchytky. Materiál by měl mít tloušťku okolo 5 mm. Tenčí vany snadno popraskají a je nutno je velice brzy vyměnit nebo renovovat.
Smaltovaná ocel je trvanlivější a jednodušší variantou. Vany vyrobené z tohoto materiálu bývají lehčí a nejlevnější ze všech variant. Plech by měl být tlustý 3 mm, jednak kvůli nanášení smaltu, a také aby se vana pod tíhou vody a lidského těla neprohýbala. Na tenčím materiálu se mohou vytvořit časem prasklinky a znemožnit čištění vany. Ocelová vana je studenější a voda v ní může rychleji chladnout (není-li vana obložena izolací, například keramickým obkladem). Tvarování není příliš složité, ale dražší než u akrylátu.
Litinové a smaltované litinové vany bývají jen pro milovníky starých časů. Jsou těžké a vyžadují velkou nosnost podlahy. Díky tloušťce plechu 8 mm představují zdaleka nejtrvanlivější, ale i nejdražší variantu. Pomaleji se zahřívají, ale voda v nich zůstane teplá daleko déle než u předchozích dvou typů. Většinou stojí na nožičkách a tvoří dominantu místnosti.
Dřevěné vany jsou alternativním moderním trendem. Jsou velmi pohodlné pro dlouhé ležení ve vaně, ale povrch může být kluzký a hlavně musí být velice dobře ošetřený proti poškození vodou. Takové vany jsou opravdu luxusní záležitostí pro ty, co nemají hluboko do kapsy. Snadno se zahřívají a voda v nich pomalu chladne a vany tvoří romantický záliv celé místnosti.
Dále se lze také zamyslet nad instalováním různých masážních trysek a dalších příjemných zpestření času stráveného ve vaně. Ale v tom případě musíte počítat s tím, že už si sáhnete hlouběji do kapsy.
Schopnost vybrat vanu je umění, které se ale více než vyplatí.
Zdroje fotografií: pixabay.com
