MALOVÁNÍ: 2. díl – Příprava podkladu

Podklad, na který budeme malovat, by měl být čistý, bez prachu, skvrn, nerovností (např. vypoukliny), prasklin/rýh, děr po hřebících nebo skobách, neměl by se loupat, drolit atd.

Zvláště u starých stěn bude třeba odstranit nánosy staré barvy. Žádoucí je to zejména v případech, kdy je na zdi více než cca 5 takových vrstev. Abychom je mohli ze zdí seškrábat, navlhčíme je vodou a poté na ně použijeme speciální malířskou škrabku. Postupujeme opatrně, abychom neponičili omítku. Poté na řadu přichází penetrace. K té nám slouží speciální penetrační prostředky a jejich úkolem je zeď zpevnit a také vytvořit podklad s nižší a rovnoměrnou savostí. K penetraci se nejlépe hodí štětka, díky které se speciální prostředek do zdi dostane lépe než při nanášení válečkem.

Co se týká prasklin, rýh, děr po hřebících/skobách apod., je vhodné je „zadělat“ některou ze stěrkovacích hmot. Dřív se k těmto účelům hojně užívala sádra, její nevýhodou je ale vysoká drolivost a po určité době často praská. Pod nátěrem také může vytvořit viditelné skvrny. Moderní stěrkovací hmoty jsou pevné a vyrábí se na bázi cementu (vhodné zejména do vlhkých prostor), vápna, nebo sádry. Při vyplňování prasklin/rýh/děr můžeme stěrkovací hmotou postiženou oblast „přetáhnout“, nechat uschnout a poté zarovnat brusným papírem, nebo můžeme zkusit použít ocelové hladítko a hmotu jím rozetřít do ztracena, do tzv. sádrokartonového efektu. Aby byl povrch po nanesení hmoty opravdu rovný, můžeme ještě k posledním úpravám použít navlhčenou houbovou stěrku a místo jí přetřít. Výhodou tohoto postupu je, že už pak opravované místo nemusíte brousit.

Pozor na nepravidelné praskliny! Stejně jako vypouklá místa na stěně mohou být prvním signálem loupající se omítky. Pokud praskliny nebo vypoukliny na stěně objevíte, poklepte na ně prstem a podle zvuku zjistíte, zda je pod povrchem duté místo. V případě že ano, je nutné omítku opravit. Stejně postupujeme i tehdy, pokud je omítka příliš hrubá nebo plná nerovností. Pro všechny tyto situace lze použít různé druhy štuků.

Nečistoty, jako například mastné skvrny, můžete ze stěny umýt mýdlovou vodou. Tu si připravíme z 10 l teplé vody a cca 1 kg mazlavého mýdla. Nutno ale říci, že lze použití tohoto roztoku doporučit pouze v případě vápenných nátěrů a vybraných omyvatelných malířských materiálů. Pokud budeme ošetřovat menší plochy, vystačíme si s běžným mýdlem na praní. Aby se ve vodě lépe rozpustilo, můžeme ho do vody nahrubo nastrouhat. K samotnému nanesení mýdlové použijeme větší malířskou štětku. V případě dehtových skvrn nám pomohou speciální odstraňovače těchto skvrn. Místa, kde se nacházejí mapy od vody nebo jiných kapalin, je třeba nejdřív oškrabat nebo zjemnit kartáčem, aby pod novým nátěrem neprosvítala.

Nastane-li situace, kdy se v bytě potýkáte s plísněmi, raději s malováním počkejte. Plísně jsou zpravidla pouze důsledkem a ukazatelem mnohem závažnějších problémů – např. špatného těsnění oken, zatékání vody do bytu, apod. Plísně se vyplatí řešit komplexně. Jejich likvidace ze stěny a přetření postiženého místa vrstvou nové barvy je ne zřídka jen dočasným řešením.

Pokud se chystáte malovat novou omítku, nezabere vám její příprava na malbu tolik času. Stačí povrch zbavit prachu a aplikovat penetrační prostředek. Pokud k nátěru omítky nebudete používat vápno, musíte počkat cca 1 měsíc od jejího zhotovení, než na ní budeme moci malovat.

Připravováno ve spolupráci s odborníky z OBI Česká republika s.r.o.

Zdroj foto: OBI