Dřevo a jeho příbuzní
Zveřejněno 25.06.2007
Podlaha bude to první, čeho se dotkne naše noha po probuzení a oko po vstupu do domu... Přírodní motivy, ať vytvořené přírodou jako neopakovatelné originály nebo jejich více či méně zdařilé imitace z laminátu, pohladí na duši a budou slušet stejně předválečné vile jako modernímu domu ze skla a betonu.Dřevo? Dřevo!Krásný, přirozený vzhled a neopakovatelná kresba dřeva dodají interiéru osobitý vzhled a charakter. Výborné tepelně technické vlastnosti, ověřená konstrukce a dlouhá životnost jsou jasným argumentem pro tento materiál. Také údržba dřevěných podlah je díky moderním povrchovým úpravám velmi snadná. Pro běžný úklid stačí vysát vysavačem s kartáčem nebo setřít na sucho prachovkou či mopem. Dřevo má také své nedostatky, jako jsou rozměrové změny a tvorba spár, kterým se v našich přetápěných interiérech nevyhneme. Nízká tepelná vodivost dřeva, způsobující příjemně "teplý" povrch dřevěné podlahy, se stává nevýhodou v okamžiku, kdy chceme použít podlahové vytápění. Masivní dřevěná podlaha je poměrně náročná na montáž a opravy; ničí ji kolečka židlí a jehlové podpatky a nehodí se do vlhkého prostředí.Prkna a palubky - víc než dvě "p"Jakýmsi předchůdcem dnešních dřevěných palubových podlah jsou podlahy prkenné, zhotovované z měkkých druhů dřeva, jako je smrk, modřín a jedle. Povrchové úpravy se provádějí až na položené hotové podlaze, spáry se netmelí a k podkladu se šroubují nebo přibíjejí. Naproti tomu podlahové palubky s perem a drážkou se při pokládce zasouvají do sebe a přibíjejí skrytě do polštářů. Nejběžnějším materiálem palubek je smrk, borovice, modřín, ale setkáme se i s palubkami z velmi neobvyklých a exotických dřev. Palubky jsou dodávány zpravidla bez povrchové úpravy, i když se můžeme setkat také s palubkami již při výrobě opatřenými vrstvou laku nebo oleje. Zvláštní úpravou používanou u palubek je například kartáčování, zaručující lepší odolnost proti opotřebení a typický rustikální povrch. Provádí se pomocí speciálních ocelových kartáčů, kterými se povrch palubky zbaví měkké povrchové vrstvy dřeva.Dáme si do bytu... parketuNázev parkety se používá pro několik typů dřevěných podlah s nášlapnou vrstvou tloušťky minimálně 2,5 mm. Bývají uspořádány do různých vzorů a spojovány perem a drážkou, nebo pokládány na tupý sraz. Nejméně známé lamparkety jsou parketové dílce malých rozměrů s rovnými boky bez pera a drážky. Parketové vlysy (vlýsky) jsou klasické masivní parkety s perem a drážkou, téměř neomezenou životností a možností několikanásobného broušení a obnovy povrchové úpravy. Jejich parametry a vlastnosti upravuje norma ČSN a podle výskytu charakteristických znaků je dělí do tří tříd (a volné třídy). Vyrábějí se ve standardní tloušťce 22 mm, v různých šířkách a délkách umožňujících pokládku do mnoha zajímavých vzorů, jako stromečkového, rybinového, cihlového a podobně.
Mozaikové a kazetové parkety jsou zhotovovány z lamel nebo vlysů malých rozměrů, poskládaných do tabulí různých vzorů, jako je rybí kost, maďarský stromeček, pravidelný řemen. Jsou vyráběny v masivním nebo vícevrstvém provedení a vyznačují se tloušťkou zpravidla pouhých 8 mm. Pro výrobu jsou používány různé druhy listnatých i jehličnatých dřev, většinou ale dřevo bukové a dubové.Také dřevo plaveDřevěné plovoucí podlahy, nazývané také lamelové dřevěné podlahoviny, jsou vyrobeny ze dvou nebo častěji ze tří vrstev masivního dřeva. Horní dekorativní nášlapná vrstva o tloušťce zpravidla kolem 4 mm bývá tvořena lamelami z kvalitního dřeva, ale také může být z tenkovrstvé dýhy.
Středová vrstva je tvořena z úzkých latěk obvykle měkkého dřeva smrku nebo borovice, orientovaných kolmo na vlákna lamel nášlapné vrstvy a spodní, takzvaná "protitahová" vrstva je obvykle ze smrkové dýhy, orientované stejně jako nášlapná vrstva.
Dvouvrstvé podlahové dílce se skládají z nášlapné vrstvy z kvalitního dřeva o tloušťce 3,5 až 9 mm a nosné vrstvy z překližky. Tvarem připomínají klasické vlysy, ale jsou zpravidla rozměrově větší, dodávají se obvykle s povrchovou úpravou a při pokládce se celoplošně lepí na podkladRychle položit a bydletLaminát bude volbou pro toho, kdo chce praktickou podlahu, nenáročnou na údržbu a poměrně levnou. Největší výhodou laminátu je široké spektrum vzorů a věrné napodobení přírodních předloh a také solidní odolnost, i když žádná podlaha není nezničitelná. Laminát snadno poškodí a poškrábou kovové nohy nábytku, těžké předměty, psí drápky. Příjemná je rychlost pokládky díky spojování pouhým zaklapnutím takzvaných suchých zámků různých typů. Materiál je už z výroby opatřen povrchovou úpravou a po montáži se podlaha může ihned používat.
Na druhou stranu nevýhodou je citlivost nosné vrstvy na vlhkost; laminátovou podlahu nelze použít do mokrých a vlhkých prostor, ale na změny relativní vlhkosti vzduchu není tak citlivá jako dřevo. Laminátový povrch je chladnější a tvrdší než dřevěná podlaha a i přes znatelné zlepšení a inovace laminát stále ještě přenáší hluk znatelně víc než dřevo.Laminát? Ale ano..Laminátové podlahy jsou vyrobeny z jedné nebo více vrstev vláknitého materiálu, obvykle papíru, impregnovaného pryskyřicemi. Jednu vrstvu mají přímé lamináty (DPL), u nichž je dekorační papír nanesen přímo na nosnou podložku a poté překryt ochrannou vrstvou. Jsou vhodné pro málo a středně zatěžované podlahy a jsou levnější. Dražší, ale trvanlivější a odolnější jsou vysokotlaké lamináty (HPL), kdy je speciálním postupem silným tlakem nejdříve slisováno více transparentních ochranných vrstev společně s dekoračním papírem, tato vrstva se následně nalisuje (nalepí) na nosnou podložku. Kontinuálně lisované lamináty (CPL) mají slisované ochranné vrstvy spojeny s nosnou dřevovláknitou deskou.
Nosná deska bývá obvykle zhutněná dřevovláknitá deska typu MDF (středně hustá vláknitá deska) nebo HDF (vláknitá deska s vysokou hustotou). Přestože nosné desky kvalitnějších laminátů jsou impregnovány proti vlhkosti, výrobci nedoporučují jejich instalaci tam, kde se předpokládá vysoká vlhkost, například v koupelnách. Aby se vyrovnaly různé objemové změny jednotlivých vrstev laminátové podlahy při změnách vlhkosti a teploty, opatřuje se podlaha na spodní straně "protitahovou" stabilizační vrstvou z laminátu, zaručující rozměrovou stabilitu podlahy. Někteří výrobci dodávají laminátové podlahy již s nalepenou protihlukovou podložkou a při pokládce takové podlahy pak není nutná obvyklá izolace proti kročejovému hluku.S dubovou kůrou pod nohamaPřírodní korek je kůra dubu Quercus suber, který nalezneme především v mediteránní oblasti - na Pyrenejském poloostrově, Korsice, Sardinii, v Itálii a Severní Africe. Kůra se získává loupáním z živého stromu jednou za devět let, poprvé v 25 letech života stromu.
Korek se nejčastěji používá v podobě korkových dlaždic (sendvičových, masivních a zátěžových) nebo korkových plovoucích podlah. Základem nejběžnějších sendvičových dlaždic je nosná vrstva z granulovaného korku, která je spojena pojidlem s tenkou dekorativní korkovou dýhou, která určuje finální vzhled materiálu; masivní korkové dlaždice tvoří jednotný materiál v celé struktuře. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v možnosti broušení. U masivních dlaždic je hloubka brusu limitována tloušťkou dlaždice, kdežto u dlaždic sendvičových pouze tloušťkou korkové dýhy (prakticky desetiny milimetru).Speciální zátěžové korkové dlaždice jsou potaženy ochrannou vrstvou vinylové fólie, používají se i v komerčních objektech a obchodech. Existují také barevné dlaždice systému Color Cork, které se vzhledem blíží například ke keramické dlažbě. Korkové dlaždice se pokládají celoplošným lepením.
I plovoucí korkové podlahy budou buď masivní, sendvičové nebo zátěžové. Jako nášlapná vrstva 3 mm u sendvičových podlah může být použita masivní nebo sendvičová korková dýha, nosná střední deska bývá dřevovláknitá deska typu MDF nebo HDF v tloušťce 6 mm a spodní vrstva buď izolační vrstva korkové granulované dýhy nebo protitažná vrstva tloušťky 2 mm. Tyto podlahy jsou pokládány na pero a drážku buď jako lepené ve spoji, nebo bez lepení se zámkovým spojem, který umožňuje snadnou pokládku a výměnu lamel v případě poškození. Korková plovoucí podlaha je vysoce trvanlivá a odolná proti opotřebení a v případě potřeby stačí jen lehce zbrousit vrchní vrstvu laku a opětovně přelakovat.Korek klidně do koupelnyVolba správné povrchové úpravy je velice důležitým momentem, který rozhoduje o tom, jakou zátěž korková podlaha snese, protože ovlivňuje užitné hodnoty podlahy a její životnost.
Podlahoviny už z výroby předlakované i lakované je nutné po pokládce přelakovat s cílem zacelení spár mezi jednotlivými spoji. Voskované a olejované korkové dlaždice nejsou na našem trhu úplně běžné; olejované z výroby se nabízí pouze plovoucí korkové podlahy. Obě tyto povrchové úpravy jsou vhodné do dětských a obývacích pokojů, ložnic, šaten a popřípadě kuchyní.
Lakovaná povrchová úprava je vhodná především do kuchyní, chodeb, obývacích a dětských pokojů a ložnic, v případě aplikace vhodného dvousložkového laku i do koupelen.Korek je přírodní materiál s množstvím příznivých vlastností. Je lehký, stlačitelný, pružný, nenasákavý a má nízkou tepelnou vodivost. Časem se nerozpadá ani nedegraduje, což ho předurčuje k použití jako ideální podlahový a obkladový materiál pro obytné i komerční prostory. Astmatici a alergici také ocení jeho hygienickou nezávadnost - netoxicitu, schopnost odolávat plísním a také velmi snadnou údržbu. Při vhodné volbě povrchové úpravy se s korkovou podlahou můžeme potkat i v koupelně, sauně a kuchyni. Díky přírodnímu designu a ekologickým vlastnostem je možnost použití široká, výrobní technologie se stále zdokonaluje a také kvalita doprovodných materiálů jako laků, ošetřujících prostředků a lepidel se stále zvyšuje. Korek tedy rozhodně patří mezi materiály budoucnosti.
Jednou z mála nevýhod korku je tendence k blednutí na místech nezakrytých nábytkem. Znatelnější je to na nebarveném korku, u Color Corku, zejména na světlejších odstínech, se tento problém tolik neprojevuje.Jana Reichlová
