Pod skleněnou pokličkou

Možná tomu tak kdysi bývalo… Současná úroveň technologického vývoje však počítá pro zasklení zimní zahrady se sklem nejvyšší kvality a výborných tepelně izolačních parametrů, které je zárukou vyvážených teplotních podmínek v interiéru a tedy jeho obyvatelnosti po celý rok.

Příjemný začátek dne

Zimní zahrada je nesporně atraktivním a moderním prvkem rodinného domu, jehož obyvatelům dokáže nabídnout téměř bezprostřední soužití s přírodou a samozřejmě znatelně zlepší obytné podmínky domu. Například večerním rodinným posezení v této výjimečné místnosti přispěje k „interním“ vztahům určitě lépe než televizní dýchánek. Ani den začatý snídaní v zimní zahradě prozářené ranním sluncem není k zahození… Zimní zahrada správně navržená vůči světových stranám má navíc nepřehlédnutelný vliv na příjemné klima, množství tepla a přirozeného světla v domě.

I když nosná konstrukce zimní zahrady rozhoduje o samotném jejím tvaru, důležitější roli hraje především správný výběr výplňového materiálu – skla. Protože klimatické podmínky jsou v průběhu roku provázeny výraznými teplotními změnami, musí prosklená část domu chránit vnitřní prostory před vychladnutím, ale zároveň i přehříváním. Vytápěná zimní zahrada musí být navíc vybavena kvalitní tepelnou izolací, kterou dobře splní použití vícevrstvého izolačního skla se zvýšenou tepelnou izolací, tedy tepelně izolačního skla.

Mýty kolem skla

Podle všeobecně zakořeněných názorů je prostupnost skla, tedy jeho vodivost tepla, příliš vysoká, takže jím uniká většina tepla z místnosti. Ve srovnání s kovem je však sklo velmi špatným vodičem! Tyto vlastnosti nemůžeme pozorovat u běžných okenních tabulí staršího data výroby – kvůli jasnému průhledu jsou velmi tenké, navíc vyrobené z běžného skla postrádajícího jakékoli tepelně izolační vylepšení. Teplo z interiéru proniká vnitřní okenní tabulí do okenního meziprostoru a odtud dále vnější tabulí ven z místnosti. U izolačního skla vyrobeného podle starších standardů tak unikají až dvě třetiny tepelné energie! Aby byl tak velký podíl tepelného úniku snížen, nanáší se na vnitřní okenní tabuli tenká vrstva kovu, která citelně redukuje prostup tepla do okenního meziprostoru a snižuje tak celkovou tepelnou prostupnost vícevrstvého prosklení. S tímto vylepšením je možné izolační schopnosti standardních skel až zdvojnásobit. Kromě hledání ideální vzdálenosti mezi tabulemi skla navíc výrobci nahrazují vzduch v tomto meziprostoru vzácnými plyny s nízkou tepelnou vodivostí, nejčastěji kryptonem nebo argonem. Levnější a proto obvyklejší je argon. Krypton brzdí průchodnost tepla lépe, využívá se proto zejména u oken s velmi úzkým meziprostorem.

Písmena z abecedy

Měření izolačních schopností skla se provádí na základě tepelného prostupu tepla vyjádřeného hodnotou U (dříve k). Ta udává, jaké množství tepla propustí čtvereční metr daného materiálu za časovou jednotku, když mezi vnitřní a vnější teplotou je rozdíl jeden stupeň Celsia. Čím nižší je tato hodnota, tím lepší je tepelná izolace. Abychom prosklení mohli správně tepelně posoudit, musíme znát ještě druhou hodnotu – g. Ta udává, kolik procent slunečního záření pronikne tabulí dovnitř. Podle toho lze definovat zisk pasivní solární energie. Většinou hodnota g klesá přímo úměrně s hodnotou U, tedy jinými slovy: čím lépe bude prosklení zimní zahrady bránit úniku tepla, tím méně můžeme počítat s prohříváním jejího interiéru slunečními paprsky.

Sklo pro tepelnou pohodu

Kvalitní tepelná izolace také způsobuje, že v ranních hodinách se na vnějším (!) povrchu tabule vytvoří rosa nebo ledové květinové obrazy, které se však na slunci rychle vysuší. Stejně tak můžeme pozorovat, že se na prosklené střeše zimní zahrady udrží velmi dlouho souvislá vrstva sněhu. Příčinou obojího je právě tenká kovová vrstva, díky níž je vnější strana okenní tabule mnohem chladnější než vnitřní. Sníh, rosa ani led se proto nerozpouštějí tak rychle jako v případě běžného skla. Na vnitřních stranách tabulí se navíc zřídka tvoří kondenzát a nemusíme se ani obávat chladu v případě pobytu v přímé blízkosti skel. Snad každý již zažil ten nepříjemný pocit, když sedí u studené zdi a táhne mu přímo na záda. Důvod je prostý: při velkém rozdílu mezi vyšší teplotou vzduchu v místnosti a nižší teplotou povrchu zdi, v tomto případě prosklených částí, vznikají podél skleněných povrchů chladné vzduchové proudy.

S tepelnou izolací souvisejí také zabarvené nebo reflexní skleněné tabule, které redukují intenzitu slunečního záření a tím i průchod většího množství sluneční energie do interiéru zimní zahrady. Zároveň se však může stát, že sklo propustí méně denního světla a navíc poskytne poněkud barevně zkreslený výhled. V zásadě hledají výrobci skel kompromis, který spojí nižší hodnotu g s co možná nejvyšší prostupností světla. Je však dobré si uvědomit, že samotné zastínění (zabarvení) skel nikdy nebude tak účinné jako zastínění pomocí mechanických zařízení, která lze variabilně přizpůsobovat slunečním a světleným podmínkám.

Krunýř proti hluku

Zimní zahrada může být také určitou variantou při řešení odhlučnění domu ze strany do rušné ulice. Prosklená stěna se může stát jakýmsi ochranným krunýřem, který bude bránit průniku nežádoucích zvuků dále do interiéru. Stávající hladina zvuku může být tímto způsobem snížena zhruba o polovinu (asi o 10 decibelů), a to i při otevřených ventilačních prvcích. Při kompletním uzavření prosklené prostory činí snížení od 20 do 30 decibelů. Výše popsaná tepelně izolační skla jsou schopna dosáhnout zvukově izolační míry mezi 30 a 34 decibely, multifunkční skla nabízející jak ochranu proti hluku, tak dobré tepelně izolační hodnoty, jsou na tom ještě lépe. V tomto případě je však již třeba dobře zvážit efektivitu zvýšených pořizovacích nákladů a skutečné vyžití.

Velké prosklené plochy nutí obyvatele budoucí zimní zahrady přemýšlet i o bezpečnosti celého domu. Speciální multifunkční skla však dokáží v sobě spojit jak dobré tepelně izolační vlastnosti, tak zvýšenou pevnost proti případným útokům zvenčí.

Rádi nakupujete výhodně a se slevou? Pro slevové kupóny oBydleni.cz klikněte zde