Konec boje o prostor v koupelně

Ano, také naše koupelna o nás leccos vypovídá. Vyzkoušejte proto malý experiment: postavte se na práh vlastní koupelny a pečlivě si ji celou prohlédněte kritickým okem tak, jako byste ji spatřili poprvé. Pokud tento jednoduchý pokus nepřinesl očekávané výsledky nebo snad dokonce některé z vás nepříjemně překvapil, je nejvyšší čas se nad svou koupelnou hlouběji zamyslet. Protože velkou měrou přispívají ke kráse a funkčnosti koupelny zařizovací předměty, budeme se podrobněji věnovat právě jim.

Umývadlo – zdroj nesvárů?

Umývadlo je nejběžnější zařizovací předmět, který nechybí v žádné domácnosti. Přesto je zásadně důležitý pro dobrou náladu a pohodu celé rodiny. Po dvaceti letech manželství se ranní přetlačování u umývadla o prostor při čištění zubů může páru stát i osudným. Proto výrobci vymýšlejí umývadla zvětšená, prodloužená nebo rovnou dvojumývadla. Někteří jdou v hledání ideálního ergonomického tvaru a dokonalé funkce tak daleko, že obě umývadla natáčejí od sebe tak, aby se manželé či milenci podrážděni časným ranním vstáváním či nepovedeným dnem nemuseli dotknout byť jen loktem! Ve vícečlenných domácnostech a zasloužilých manželských svazcích si takové dvojumývadlo zajisté zaslouží.
Při výběru nového umývadla je třeba kriticky zhodnotit místo, které je k dispozici pro průchod kolem něj. Různé výrobky nabízejí při stejné délce různou hloubku. Do malých koupelen zvolíme úsporné umývadlo, které je při velkorysé šířce 60 cm hluboké pouhých 49 cm. Ostatní výrobky jsou obvykle o 2-3 cm hlubší a v prostorově skromné koupelně oceníme doslova každý centimetr navíc. Optimální výšku umývadla nad podlahou si nenechejme vnutit výrobcem ani prováděcí firmou, je totiž zcela individuální. Pro její určení platí jednoduché pravidlo: při umývání rukou by nám voda neměla stékat k loktům a kapat na zem. Upevnění umývadla ke zdi a jeho sifon je dnes oproti minulosti elegantně skryto v keramickém sloupu, polosloupu nebo skříňce. Sloup, v zásadě keramický kryt sahající od podlahy až pod spodní hranu umývadla, svou výškou předurčuje polohu umývadla. Pokud chceme jeho výšku ovlivnit, pořiďme umývadlu subtilnější polosloup nebo ponechejme sifon zcela viditelný. Čerstvou novinkou v nabídce výrobců je umývadlo bez přepadu, které výrazně omezuje množství nečistot, vodního kamene a především bakterií. Ty si totiž ve vlhkém přepadu klasického umývadla přímo libují. Odtok přebytečné vody diskrétně zajistí speciálně upravený sifon.

Odkladní plochy – hezké a praktické

Polozápustná a zápustná umývadla nám nabízejí bezprostředně navazující, praktickou a dobře využitelnou plochu k ukládání různých kosmetických nezbytností, obzvláště v koupelně, kterou obývá jedna a více žen. Slabým místem z hlediska údržby bývá u umývadel osazovaných do nábytku styk keramiky a dřevěné desky. Praktickým, komfortním a také přiměřeně dražším řešením je keramické umývadlo, jehož součástí jsou navazující odkladní plochy, popřípadě umývadlo vytvořené na míru jako odlitek z umělého kamene. Stále více žádaná jsou také asymetrická či rohová umývadla, která nám v malé koupelně pomohou dokonale využít prostor včetně „hluchých“ koutů.

Klozet jako židle

Není klozet jako klozet, ač se to zdá s ohledem na jeho účel těžko uvěřitelné. A přece. Zásadní roli v komfortu užívání klozetové mísy totiž hraje výška její horní hrany nad podlahou. Ačkoliv většina výrobců předepisuje standardně výšku mísy 40-42 cm nad zemí, je tato míra pro většinu populace neuspokojivá. Běžná výška židle je kolem 45 cm a neexistuje žádný racionální důvod, proč by klozetová mísa, na kterou denně usedáme stejně jako na židli, měla být zavěšena o celých 5 cm níž. U klasických kombinačních klozetů nemůžeme jejich malou a nevyhovující výšku změnit jinak nežli malým vyvýšeným soklíkem, na který toaletu instalujeme. Z hlediska hygieny to však zdaleka není uspokojivé řešení. Flexibilitu a možnost změny těchto zavedených zvyklostí nabídl až závěsný klozet, jehož výšku nad podlahou lze regulovat podle libosti. Pokud se stavební firma drží montážních návodů a instaluje klozet do obvyklé výšky 40-42 cm, zůstávají mezi jeho spodním lícem pouhé čtyři centimetry, které částečně popírají avízovanou výhodu všech závěsných zařizovacích předmětů – snadnou údržbu. Proto přicházejí světoví výrobci vždy alespoň s jednou speciální řadou zaměřenou na komfortní užívání, jejíž nedílnou součástí je kombinovaný klozet se zvýšenou, nebo spíše realitě odpovídající výškou sedu. Protože tyto klozety zpravidla nejsou řešeny jako závěsné, je správná konečná výška záchodového prkénka zaručena. Ta nabývá na významu především pro starší a handycapované osoby, nehledě na celkové stárnutí populace a trvalé mírné prodlužování délky lidského života.

Záludnosti rohové vany

Mnoho uživatelů v posledních letech propadlo rafinovanému a promyšlenému mámení výrobců, že rohová vana je zárukou většího komfortu nežli obyčejná vana přímá. Každý, kdo rohovou vanu zakoupil, se s jejími nevýhodami osobně seznámil až při každodenním používání. Mezi hlavní omyly patří její umístění v panelákových koupelnách, kterým má svou velikostí dodat punc bohatství a velkorysosti. Výsledek je ovšem často přesně opačný. Vana zabere větší část už beztak minimální koupelny, která pak působí ještě menší. Rohová vana průměrné velikosti 140/140 cm zabere podlahovou plochu 1,60 m2 a koupajícímu nabízí vnitřní prostor délky cca 150 cm. Přímá vana délky nabízející koupajícímu srovnatelný vnitřní prostor zabírá pouze 1,20 m2 podlahové plochy. Kromě toho je vnitřní prostor pro koupel v rohové vaně zbytečně široký, takže při koupání napouštíme kolem sebe plno vody zbytečně. Objem naplněné rohové vany je výrazně větší nežli u vany přímé. Sedátko, které je samozřejmou výbavou každé rohové vany, je při jejím úplném naplnění zalito vodou, což je jednak z hlediska spotřeby velmi neúsporné, jednak se zde voda díky tenké vrstvě rychleji ochlazuje.

Přímá vana – osvědčená klasika

Další nevýhodou rohové vany je horší možnost vymezení místa pro sprchování přídavnou zástěnou. U přímé vany je dodatečná instalace proskleného dílu bránícího rozptylu vody značně jednodušší, technicky i finančně. Pokud chceme v přímé vaně zajistit koupajícímu dostatek prostoru, měli bychom dbát na dostatečnou šířku vany. Dříve obvyklá a postačující celková šířka vany 70 cm, vhodná do minimálních koupelen, je dnes s postupným zvětšováním rodinné koupelny a zvyšováním standardu vytlačována šířkou 75 – 80 cm. Větší prostorový komfort nám nabídne vana anatomicky tvarovaná. Její rozšířená horní část poskytuje místo ramenům i ohnutým loktům milovníků koupelnového čtení. Spodní rozšířená část vytváří dostatek prostoru pro boky, druhou nejširší část lidského těla.

Madla – komfort s otazníkem

Další mýtem živeným týmy inovátorů jednotlivých výrobců sanity jsou avizované výhody madel, kterými mají tendenci vybavovat všechny dražší typy van. Důvod jejich instalace je bezpochyby správný – měla by ve vaně zajistit větší bezpečnost při koupání všem, starým a nemocným osobám zvláště, při koupání malého dítěte se však mohou naopak proměnit v nebezpečí. Madlo vystupující z vnitřního povrchu vany také brání jednoduché údržbě, při které vanu stačí osprchovat nebo setřít měkkým hadrem. Prostor kolem madel se stává potenciálním zdrojem trvalého usazování nečistot a množení bakterií v zachycené vodě. V neposlední řadě omezují madla svobodné využívání vany – mohou nás nepříjemně tlačit nebo studit například do pokrčených nohou, nemluvě o specifickém využití širších van pro souběžné koupání dvou proti sobě sedících osob, jejichž nohy se kříží právě ve střední části vany zúžené madly. Jednodušším, bezpečnějším a dokonce i hygieničtějším řešením se v této souvislosti jeví obyčejné a osvědčené madlo, navrtané do keramických obkladů vedle vany na stěně.

Sprchový kout – bratr vany

Výrobci nabízejí prostorově úsporné varianty speciálně půdorysně tvarovaných sprchových koutů tak, aby zapadly do sousední vany a vytvořily tak funkční a elegantní celek vhodný do malé koupelny, jejíž majitelé se nedokážou dohodnout na preferenci koupele a sprchy. Dno každé vaničky by mělo být vždy vybaveno protiskluzovou a antibakteriální úpravou. Pokud je sprchový kout vyzdívaný na míru, je vhodné na jeho dno použít speciální protiskluzové dlaždice, nejlépe přímo z bazénových programů jednotlivých výrobců. Vchod do rohové kabiny by měl být dostatečně široký i pro korpulentnější osoby a situovaný tak, aby před ním bylo dostatek místa pro manipulaci s ručníkem, županem a podobně. Kabiny sprchových koutů jsou neustále opticky vylehčovány a proměňují se postupně v celoskleněné transparentní a téměř neviditelné boxy.

Ing. arch. Veronika Haroldová