ŽLUTÁ – signální a hřejivá

V létě nás uchvacují zářivě žlutá pole majestátních slunečnic s terči tabákově hnědých středů poslušně se točících za svým vzorem na obloze. Konec léta ohlašují barevné trsy pampelišek, které však své zlaté hlavičky postupně proměňují v šedavé hebké kuličky roznesené postupně větrem po okolí. Podzimní slunce prozařující z nebes rychle žloutnoucího listí dokáže zahnat myšlenky na blížící se zimu i podzimní chmurné bilancování. Záplavou zlatavých šustících listů, která se snesla z větví na zem, se můžeme brodit na dlouhé podzimní procházky a koupat se v posledních slunečních paprscích ztrácejících pomalu sílu. Jsou to poslední energetické a pozitivní dárky přírody před nástupem paní zimy. Ve zvířecí říši je výrazná žlutá barva synonymem nebezpečí. V kombinaci s černou jí můžeme nalézt na pruhovaném tělíčku vosy stejně jako na hladké hadí kůži zmije.

Žlutá v lidském obydlí

A právě v přirozené výraznosti a energii barvy, která na sebe poutá pozornost a v přírodě varuje před nebezpečím, našli designéři a projektanti inspiraci. V kombinaci s černými pruhy najdeme ve veřejných prostorách označen každý první a poslední schod a sníženou hranu dveří či podhledu. Také plynové potrubí, potenciální zdroj život ohrožujícího výbuchu má dle platných předpisů vždy pouze jasně žlutou barvu. Obchodníci obzvláště rádi kombinují žlutou s červenou – obě teplé barvy v tandemu na sebe poutají pozornost a vzájemně zvyšují svůj účinek. Dobrým příkladem je již legendární logo řetězce Mac Donald´s.

Interiéry zámků a sídel šlechty zdobily zlacené štuky, lustry, nábytek, tapety, příbory i porcelán. Až hypnoticky podmanivá záře zlata seznamovala příchozího s nedozírnou šíří osobního bohatství majitele a dodnes je na zámcích ozdobou každého prohlídkového okruhu. Dodnes je pravé zlato v interiéru bytu, domu nebo osobního automobilu synonymem luxusního životního stylu a dostatečného hmotného zázemí jejich majitele. V obydlí běžných lidí najdeme jemné a nevtíravé nažloutlé tóny na přírodních materiálech odnepaměti. Jeho nositelem je například proutí a šustí využívané předky pro pletení košíků, dekorací a drobného užitkového zboží a oblíbené i v moderních domácnostech. Žlutou stálicí a hvězdou první velikosti je v našich domovech po dlouhá staletí samozřejmě dřevo. Borovicové, jedlové a smrkové najdeme nejen na nábytku a podlahách, vyniká také jako ceněný ekologický materiál při stavbě klasického srubu z kulatiny. Lakované dubové parkety za přispění slunečních paprsků po letech postupně ztrácejí svou nevýraznou hnědo-šedou barvu a získávají překrásně zlatavý tón. Mezi další nažloutlá dřeva oblíbená v moderní domácnosti patří také buk uplatňovaný na masivních podlahách i nábytku. Světlá dřeva jako je bříza, javor a jasan jsou spíše bělavá, ale přesto dokáží místnost proteplit svými jemně žlutavými tóny. A konečně každá malá a obyčejná žárovka má ambice stát se sluncem a středobodem malé soukromé sluneční soustavy našeho domova: svým teplým svitem se snaží napodobit nedostižně krásný svit svého vzoru na obloze.

Co umí žlutá

Žlutá je nejsvětlejší pestrou barvou. V sytých tónech působí na první dojem vesele, lehce a bezstarostně. Její účinky proto ocení každý, kdo se touží po dni plném stresu a starostí plně odreagovat, zrelaxovat a „dobít“ baterie. Ve větších plochách vzbuzuje dobrou náladu a vybízí ke komunikaci, což ospravedlňuje její oblibu a časté použití v obytných prostorech. Protože účinně a dle vědeckých výzkumů i měřitelně podporuje trávení, hraje hlavní roli také v jídelnách a to nejen soukromých. K příznivým účinkům na naši psychiku se přidávají stejně pozitivní účinky na tělesnou schránku, konkrétně žaludek, žlučník a játra. Žlutá barva na stěnách opticky proteplí každou místnost a je tedy ideální všude tam, kde se nedostává slunečního svitu. Použita na závěsech či transparentních záclonách rozzáří okna místnosti zastíněná protilehlým domem souseda, který si načerno nastavěl dům o dvě podlaží, popřípadě okénko zakryté malou tůjí. Tu si babička zcela nevinně zasadila před okny pro radost a po dvaceti letech pravidelné péče nám dnes poněkud „přerůstá přes hlavu“.

Aktivita a impuls

Pro svou pulsující energii a aktivitu, kterou na pozorovatele spontánně přenáší, není žlutá vhodná do místnosti, kde hledáme klid pro duševní práci nebo naopak dokonalou relaxaci ducha i těla.
Měli bychom se jí tedy vyhnout v ložnici, pracovně či koupelně, kde najde žlutá uplatnění na drobnějších doplňcích. Ložnici v neutrálních či chladných tónech proteplí a zútulní svit lampiček s medovým skleněným stínidlem, koupelnu v hygienických a vodu evokujících modrých tónech oživí slunečnicově žlutá předložka s tichou podporou huňatých osušek. Pracovnu vybavenou starožitným tmavým nábytkem z ořechového dřeva překrásně prozáří zlatý rám olejomalby nad psacím stolem. Vstupní prostory v teplých žlutých tónech dokáží vzbudit ten nejlepší první dojem a lákají dobře naladěného návštěvníka hlouběji do útrob našeho obydlí. Naopak, nevhodně zvolený odstín žluté barvy použitý na fasádu domu láká k nezvané návštěvě spoustu drobného hmyzu, který přilétá v předtuše hodokvasu, pleta si náš dům s obří květinou.

Žlutá na rande

Takzvanou komplementární neboli doplňkovou barvou žluté je modrá. Co však s barevnou atmosférou prostoru dokáže necitlivé a prvoplánové smíchání těchto dvou neředěných tónů, se můžeme poučit v mnoha levnějších provozovnách nabízejících restaurační nebo kadeřnické služby. Pravidlo číslo jedna pro kombinaci postavenou na dvou komplementárních (nejvíce kontrastních) barvách škály doporučuje jednoznačnou převahu jedné z nich. Abychom prostor úspěšně modelovali pomocí barev, měli bychom vždy pracovat s několika jejími odstíny – jemná vanilková žluť prosvětlí stěny, sytá žlutá dřevěné dubové podlahy místnost proteplí. Světle modrá sedačka pak na připraveném pozadí zazáří doplněna efektně polštářky v barvě královské modři, zdobenými jemným vzorkem. Nezapomínejme také na význam neutrálních doplňků, které kompozici odlehčí a dodají jí nenucenou samozřejmou přesvědčivost. Patří mezi ně bílý strop, rámy oken, dveří včetně zárubní, záclony, závěsy v holubičí šedi, ve žlutě vymalovaném a dokonale opticky protepleném pokoji se nemusíme bát ani kovového nábytku. Hypermoderní puristický solitér konferenčního stolku s hladkou chromovanou či hliníkovou kostrou zazáří v centru jako klenot, naopak kované těžké podnoží nábytku v jižním stylu vnese do prostoru kromě atmosféry žádoucí kontrast a napětí.

Nemusíme se však držet pouze obecného receptu – kombinujme směle žlutou i s jinou nežli jen komplementární barvou. Kombinace žlutá-červená je velmi vitální, výrazná a působivá. Tento úspěšný tandem často nalezneme na barokních fasádách kostelů, kde se efektně dělí o plochy ozdobných soklů, pilastrů, říms i mezilehlých polí. Vhodně zvolené tóny bordó se zlatavým okrem, obzvlášť při použití na kvalitním domácím textilu, zaručeně navodí atmosféru přepychu a bohatství. Sluší jim klasické vzory inspirované dávnou minulostí a velkorysé prostory s historickou pamětí a vysokými stropy. S oranžovou, červenou a zelenou žlutá vytvoří bohatou barevnou kompozici připomínající rozkvetlou jarní louku. Obzvlášť v tomto případě je nutné celou barevnou směsici „ukotvit“ sytější barvou podlahy a současně „odlehčit“ neutrálními, nejlépe bílými stěnami.

Tisíc podob žluté

Pokud jsme spíše konzervativní a nepotrpíme si na prvoplánovou okázalost, zvolíme osvědčenou cestu ke vkusnému výsledku. Strategie barevné kompozice nazývaná „tón v tónu“ pracuje s mnoha odstíny a modelacemi jediné barvy. V takto citlivě a jemně vyladěných místnostech nesmíme zapomínat na žádoucí kontrast – bílá barevné plochy nechá vyniknout a opticky je odlehčí, černá nebo antracitová na detailech, rámech a doplňcích vytvoří ideální protipól, světlý prostor stabilizuje a pocitově ukotví. Vždy bychom se měli vyhýbat ostrým, neředěným, takzvaným čistým tónům základních barev, většinou totiž vyznívají agresivně a lacině. Nemají noblesu, šmrnc ani eleganci svých decentnějších a k oku milosrdnějších „lomených“ příbuzných. Pokud netoužíme po šokujícím výsledku, například v domácí zkušebně amatérské kapely v garáži, zvolme na stěny svého příbytku raději zlatavě okrovou, jemnou pastelovou žluť zrozenou za asistence bílé nebo elegantní žlutou, jejíž grády přiměřeně tlumí krapet šedé. Při smíchání s kapkou červené dostaneme teplé oranžové tóny, které budou hlavími postavami celého příštího dílu seriálu.

Veronika Haroldová

Inspiroval Vás článek? Chtěli byste změnu? Podívejte se do katalogů o bydlení.